Jana Hřibová – Torgau – Německo

Torgau – město reformace a renesance (12.–30. 7. 2010)

Torgau je ve své kompaktnosti nejlépe dochované renesanční město Německa. Leží na břehu řeky Labe a turistům nabízí přes 500 památek z doby pozdní renesance a gotiky. Z významných osobností, které jsou spojeny s historií tohoto saského města, bych jmenovala Martina Luthera a Kateřinu von Bora.

V tomto městečku jsem strávila 3 týdny své školní praxe. Po příjezdu do Torgau jsem byla ubytovaná v bytě uprostřed města. Měl 4 pokoje a to: můj pokoj, koupelnu, kuchyňku a pokoj, který obýval můj spolubydlící. Ten byl pořád pryč, a proto jsem byla stále sama. Jediná kamarádka, kterou jsem zde měla a která na mě občas promluvila, byla televize plná německých programů.

Svůj první pracovní týden jsem strávila na oddělení kultury města Torgau. Po příchodu do práce mi můj kontaktní partner pan Reiniger ukázal všechna oddělení radnice, seznámil mě s jednotlivými pracovníky a pak jsem každý den dostávala pracovní úkoly (např. přepisování textu na PC, zakládání různých dokumentů do šanonů, stříhání a lepení informací z novin, roznášení plakátů po městě a třídění dopisů do obálek). Poslední den prvního týdne jsem poznala prostředí městské knihovny, kde jsem odepisovala a archivovala staré knihy. Pak nastal obávaný víkend. Vůbec jsem nevěděla, co si sama počnu. Já, osoba zvyklá na prostředí plné lidí. Měla jsem velké štěstí, že jsem potkala během praxe paní, která byla taky sama, a proto jsme si společně naplánovaly výlet po Torgau. Fotky a nákupy byly naše hlavní priorita.

Druhý týden jsem byla v podniku Torgauer Wohnstätten, což je firma, která pronajímá byty. Mohla jsem tedy vidět, jak vypadá nájemní smlouva v Německu a jak se provádí její uzavírání s klienty. Poznala jsem i některé pronajímané domy. Další dny jsem pracovala v kanceláři. Pomáhala jsem také balit dárečky na oslavu výstavby nového domu s byty. Seznámila jsem se zde i s paní Ottmann a paní Heilmann, kterým bylo líto, že jsem ve městě jediná Češka. Proto mě i přes chladnější a deštivější počasí vzaly na celodenní výlet do Drážďan (Zwinger) a Lipska (ZOO) nebo na večeři. Byl to nejlepší víkend za celý pobyt, protože jsem se dostala do německých rodin a mohla konverzovat.

Poslední týden jsem absolvovala v informačním centru, tzv. hlavním bodu všech turistů. Pomáhala jsem prodávat suvenýry, doplňovala pohledy a známky, vykládala zboží, třídila brožury, popř. vařila turistům kávu.

Každý týden mi byla přidělena 1 kontaktní osoba, která mě pověřovala různými úkoly nebo mě posílala na různá oddělení jednotlivých firem. A co se týče stravování? Po příchodu na pracoviště byla většinou mezi 8:30 a 9:00 snídaně, kterou jsem si musela sama donést. A oběd? Po domluvě s jednotlivými podniky jsem obdržela stravenky a úderem 12 hodiny jsme společně s pracovníky odcházeli na kratičký 30minutový oběd.

Celé 3 týdny byly nakonec prima a tomu, kdo se rozhoduje, zda jít, nebo nejít na praxi do zahraničí, říkám své ANO.